Přesouvání....

25. prosince 2015 v 19:29 | Alida
Tak ahojte! Je to oficiální! Konečně mám nový blog hotový :D
Potřebnější informace najdete na novém blogu!
A samozřejmě tenhle bloh nesmažu! Ale bude mi moc chybět :( Tolik vzpomínek! Tady vznikly ty moje divné povídky (které jsem si nějka oblíbila. What?).
Takže se s vámi loučím! A nazdar na novém blogu! :D

Odkza na blog: KLIK
 

Veselé Vánoce!

24. prosince 2015 v 14:00 | Alida
Zdravím!
Vím, že jsem vám psala, že se přesouvám na jiný blog. Ale ten zatím není v provozu :D Snad bude v procozu do konce roku:D
Ale jinak.
Přeji vám šťastné a veselé vánoce! Ať dostatnete krásné dárečky! A doufám, že si užijete prázdniny :D A takyé vše nejlepší do nového roku! Ať jste zdraví a máte úspěchy :D
Tak bye-bye and Merry Christmas!
Alida

Tak jak to je....

12. prosince 2015 v 21:30 | Alida
Konichiwa!
Musím vám oznámit, že končím s tímto blogem! Ano čtete dobře končím! Už mě to nebaví mám ve všem pořádný binec a pomalu nevím kde co najít. Takže toto je konec!
Mějte se!

Tak co uvěřili jste mi to? Popravdě se jenom přesouvám jinam (Odkaz dole). Jak jsem psala mám tu v tom nepořádek a ráda bych si to pořádně uspořádala.
Omlouvám se jestli jsem vás vyděsila, ale já si musím pořád z někoho střílet. (Že Shiro?) Bože, už si povídám s postavami, tohle je konec....
Tak zatím :D

 


Povídky, které se ruší

29. listopadu 2015 v 14:51 | Alida
Konichiwa!
Tak konečně jsem se rozhodla jaké povídky ruším:
a)Tsukiakari- Vím jak to má zkončit a samozřejmě mám nápady na kapitoly. Důvod je ten, že mě to nebaví psát a mám toho ještě další hromadu co musím dopsat, tekže ji musím zrušit.
b) Yoki Shina Mirai- Ze začátku to byla taková blbost, prostě mě napadlo, že napíšu harémovku, ale teď nevím jak se dokopat ke konci a jak vymyslet pořádný příběh.

A taky bych vám tu chtěla dodat co mám ještě v plánu napsat:
1) SOML- Až dokončím třetí sérii tak jdu psát další s názvem: Savior of my life- Lost soul. Potom mám ještě v plánu napsat Savior of my life- Kodai.
Co se týče Rei story, rozhodně ji chci dopsat.
2) Ai Yakusoku- Povídku jsem začala psát před nějakou dobou. Bohužel nevím kdy víjde další díl, protože mi jaksi došly nápady. Takže zatím asi nic. Další série v plánu nemám.
3) Present and We- Povídku budu psát dál a vypadá to že s ní budou velké plány, no uvidím....
4) Maho no Gadian- Povídku píši s kamarádkou, ale dlouho jsme se neviděly, takže asi nic v nejbližší době nevíjde.

To bude asi vše.
Bye- bye!
https://33.media.tumblr.com/3994a41c5eb2ecfbdd005e6b058e6e00/tumblr_n0hwiwBdMT1rvzdzso1_500.gif

Owari no Seraph- recenze

27. listopadu 2015 v 23:17 | Alida
Název: Owari no Seraph
Počet dílů: 12
Žánry: Adventura, Akční, Fantasy, Supersíla, Romantika, Chladné zbraně, Postapokaliptické, Upíři, Záhadný, Tragédie, Krev, Násilí
Věkové omezení: 15+
Příběh:
Před čtyřmi lety se na Zemi objevil virus, který zabil každého člověka staršího 13-ti let. Tento virus vypustili upíři a mladší lidi odvedli a zotročili.
Hyakuya Yuuichirou žije se svými přáteli v sirotčinci, kde jsou vychováváni jako krmivo pro upíry. Jednoho dne se ale pokusí utéct a upírům se vzepřít. Bohužel jim to nevíjde a všichni jsou zabiti, jediný kdo přežije je Yuuichirou. Venku ho zachrání neznámý muž, který tvrdí, že všichni lidé nezemřeli a destina lidské populace přežívá. Yuuichiro slibuje, že vyhladí všechny upíry a pomstí své přátele. Podaří se mu to?

Opening: Sawano Hiroyuki- X.U
Ending: Sawano Hiroyuki - scaPEGoat
Mé hodnocení:
Hodně hezké anime. Děj se odehrává v apokalyptickém světě a takové příběhy mám moc ráda, když se tam bojuje o přežití. Do děje mě to vtáhlo od prvního dílu a celou sérii jsem si parádně užila.
Postavy zbožňuji všechny. Ale nelepší je Shinoa se jejím neustálým optimismem. Taky je mi trochu líto Mikaela, ten chlápek potřebuje obejmout. Všichni mu jenom lžou a proti své vůli byl proměněn na upíra. Chudáček...
A Yu, mi občas připomíná Erena, nemůžu si pomoc. Ale jinak je to bombastická postava :D
Dále moc chválím Opening a Ending. Totálně se mi líbí!
Hodnocení 10/10
Doporučuji lidem co mají rádi upíři, zbraně, akci a taky příběh, který se odehrává v apokalyptickém prostředí.
http://orig10.deviantart.net/6d4c/f/2015/171/1/b/owari_no_seraph_wallpaper_by_lathes-d8y2j29.jpg

Noragami- recenze

27. listopadu 2015 v 22:50 | Alida
Název: Noragami
Počet dílů: 12
Žánry: Adventura, Akční, Komedie, Nadpřirozeno, Náboženství, Yokai, Romantika, Chladné zbraně, Supersíla, Tragédie
Věkové omezení: Bez omezení
Příběh:
Na hranici mezi světem živých a mrtvých se pohybují bohové, duchové a fantomové. Yato je mladý bůh, který touží po tom, že si jednou postaví vlastní chrám a lidé ho budou uctívat. A toho chce dosáhnout tím, že bude lidem plnit jejich přání za pouhých 5 yenů.
Jednoho dne se Yato setká s dívkou jménem Hiyori Iki, která málem zemře při dopravní nehodě. Od té doby Hiyorina duše vyklouzne z těla a stane se s ní poloviční fantom. Hiyori uzavře s Yatem dohodu o tom, že ji její tělo a duši vrátí do pořádku. Podaří se jim to?
Opening: Hello Sleepwalkers - Goya no Machiawase
Ending: Tia, supercell- Heart realize
Mé hodnocení:
Anime je strašně boží, hodně jsem si ho zamilovala. Už jsem, nějaký ten pátek, měla v plánu se na něj podívat. Děj se mi moc líbí. Prostě se mi líbí takové ty ,,tupé" hlavní mužské postavy, které jsou hodně vtipné. Taky jsem si zamilovala ostatní postavy. I ti záporaci stáli za pochvalu :D A samozřejmě Yatovy oči jsou boží! Ta modrá je hypnotizující....
Celou sérii jsem zkoukla jedním dechem. Neobešlo se to bez smíchu a taky občas jsem na to jenom zírala a čekala co se stane. Taky musím pochválit opening a ending, protože ten se mi pořádně líbí :D
Vážně jsem si toto anime zamilovala :D
Hodnocení 10/10
Doporučuji lidem co mají rádi nadpřirozeno, zbraně a akci.

Informace:D (Tohle se stává tradicí :D)

26. listopadu 2015 v 23:04 | Alida
Konichiwa!
Tak jako vždy vám přínáším informace o tom jak bude, co bude a jestli bude nějaká aktivita na blogu :D
Tak začneme povídkami:
1) Mám v plánu zrušit další povídku. Jak už víte musela jsem zrušit Omoide, protože mě za A) nenapadá pokračování. A za B) Mám těch povídek nad hlavu. Takže budu muset zase nějakou zrušit, možná že i dvě... No to uvidíme.
A samozřejmě se nemusíte lekat, že zruším SOML. To se nikdy nestane. Z touhle povídkou mám bilión nápadů.
2) Teď se budu do konce roku snažit vydat, alespoň jednu kapitolu k rozepsaným povídkám, které se nezruší.
3) Povídky na přání se taky pokusím dodělat do konce roku. A taky se omlouvám, že mi to trvá.

Další věc je, že mám nový design, ale toho jste si asi všimli :D No uvidíme jak dlouho tu vydrží :D

Dále se omlouvám za svou neaktivitu, kvůli škole nestíhám a asi mě z toho trefí šlak. Takže se omlouvám.

To bude asi vše zatím! :D
http://24.media.tumblr.com/b72f064eada4307d1b2b4cb739c85f65/tumblr_n0ug3kWh5p1srqnr8o2_250.gif

Fairy tail- Zero

16. listopadu 2015 v 22:52 | Alida |  Fairy tail
Jo lidi! Po nějaké době vám sem přináším článek ze světa Fairy tail :D
Nevím, jestli jste se o tom už dozvěděli, ale na rok 2016 v zimě se Mashima chystá vydat anime adaptaci na mangu Fairy tail zero.
Příběh je o tom jak se Mavis seznámila s ostatními zakladateli Fairy tailu a společně s nimi bude bojovat o magnolii se svou kamarádkou Zerou. Samozřejmě se tam objeví i Zeref, jak se s ním vlastně Mavis seznámila a podobně.
To co četli tuhle mangu tak asi ví o čem je řeč :D
Každopádně se těším a nemůžu se dočkat. A jak vy?
No tak to byl zase článek co? No měla bych napsat nějakou povídku ať vám to vynahradím. O víkendu plánuji vám sem dát nějaké informace ohledně blogu a taky chystám nový design.
Papa! Loučím se!

PS: Ten plakát je boží!!!!!

Maho no Gadian- Kapitola 1- Vlčí vytí

31. října 2015 v 13:41 | Alida
Zdravím! Přináším vám novou povídku. Předem se omlouvám za pravopisné chyby.


Z normálního pohledu:
Začíná nový den a studenti se po dlouhých prázdninách vrací do školy. Někteří přestupují do dalšího ročníku, jiní zase přicházejí na novou školu.
Nacházíme se v malém městečku Yokogi, kde se několik nových studentů chystá na nový školní rok.
,,Shinju, dělej! Přijdeme pozdě!" ozvalo se z jednoho pokoje, na ubytovnách. ,,Už jdu Eri!" Dvě dívky vyběhly z pokoje. Vyběhly z ubytoven ven směrem k tělocvičně, kde se konal zahajovací ceremoniál.
Na druhé straně školy, kde se nacházely klučičí ubytovny, vyšli dva kluci. Ti šli naopak pomalým krokem a cestou si povídali. ,,Nesnáším raní vstávání" jeden z nich si zívl. ,,To mi povídej, navíc jsem ráno tak ospalý, že jsem málem zakopl." Jeho kamarád po něm střelil pohledem. ,,Nemáš tam mít takový binec, Naoto. Navíc to tam začíná smrdět" zacpal si nos a druhou rukou začal mávat před obličejem, jako kdyby se snažil odehnat nějaký zápach.
,,Tak promiň, že nenávidím uklízení, Kento" dal si ruce křížem přes hruď a otočil se k němu zády.
Kenta si povzdech ,,Někdy si připadám, jako když se starám o malé dítě" potom zavrtěl nesouhlasně hlavou.
,,Co jsi to říkal?" Naoto se k němu otočil a ukázal na něj pěst. Kenta na to nic neříkal a už si ho nevšímal.
,,Dělej Eri!" Před nimi se ozval řev. K tělocvičně běžela nějaká holka s fialovými vlasy a za ní se jenom prášilo. ,,Zpomal Shinju!" Zavolala na ni dívka, která běžela kousek za ní.
Dívka se světle fialovými vlasy se rozesmála a otočila hlavu směrem k té druhé. ,,Eri! Jsi pomalá jako šnek!" posmívala se ji a nedávala pozor na to co je před ní. Druhá dívka ji dohnala a chytla za ruku.
,,Shinju! Pozor!" Druhá dívka se podívala před sebe, ale už bylo pozdě. Ozvala se rána a z cesty se zvedl prach. Několik zvědavých studentů se zastavilo, aby zjistilo co se děje.
,,Eri, kde jsi?" Shinju si odkašlala a snažila se najít svou sestru. Začala se rozhlížet, jestli ji někde nezahlédne. Chtěla se postavit, ale do něčeho kopla.
,,Au" ozvalo se. Shinju se podívala na zem a uviděla nějakou siluetu. ,,Co to je?" řekla a trošku se k tomu naklonila. Znovu do toho kopla. ,,Můžeš do mě přestat kopat?" ozval se naštvaný hlas. Shinju polekaně odskočila.
,,Kdo jsi?" dívala se na siluetu. Když už prach zmizel, uviděla modrovlasého kluka jak se drží za hlavu. Měl tam malou bouli. ,,Dívej se kam běžíš!" kluk se na ni zamračil a oprášil si kalhoty.
,,Ne- ne-" Ozvalo se kousek od nich. Erika se ležela na nějakém jiném klukovi a obličej měla rudý. ,,Nesahej na mě!" Zařvala a odhodila ho pryč. Kluk narazil do lavičky a zaskučel bolestí. Erika se krčila a nenávistně ho probodávala pohledem.
Kluk se trochu probral a začal se rozhlížet co se stalo. Potom mu padl pohled na Eriku jak si kryje hrudník. Celý zčervenal a podíval se na svou ruku.
,,Co jsi udělal mojí Eri!" Shinju k němu napochodovala a chystala se mu jednu ubalit, ale zazvonilo. ,,Sakra!" Shinju zanadávala a rychle se rozběhla ke svojí sestře. ,,Jdeme!" Obě dvě vběhly do tělocvičny. Ti dva se na ně dívali a netušili co se právě stalo.


Z pohledu Eriky:
Zahajovací ceremoniál skončil a všichni měli pro dnešek volno. Shinju musela odejít na zahajovací setkání roztleská vaček a sportovců. Museli probrat plán na celý rok.
Zůstala jsem sama, tak jsem se rozhodla, že se projdu. Škola byla pořád stejná, od minulého roku se nezměnila. Po celém areálu rostly sakury, které byly momentálně v plném květu, takže škola dostala růžový nádech. Noví studenti mě míjeli a prohlíželi si školu.
,,Eriko!" za mnou běžela naše pokladní a v rukou měla hromadu papírů.
,,Co se děje Shizuko?" otočila jsem se k ní a mile se usmála.
,,Můžeš se podívat na rozpis za minulý rok?" Shizuka se podívala na hromadu papírů. ,,Někde je tam asi chyba" tvářila se bezmocně a ustaraně.
,,Jo ráda" nastavila jsem ruce a ona mi je podala. Oddechla si úlevou. ,,Díky, zachránila jsi mě." Usmála se na mě a potom zase odběhla.
Pomalým krokem jsem se vydala k ubytovnám. Najednou začal foukat silný vítr a polovina papíru se mi rozletěla pryč. Snažila jsem se je pochytat, ale výsledkem bylo že se mi rozsypal i ten zbytek. ,,Sakra" zanadávala jsem.
Sehnula jsem se a začala je sbírat. Vítr díky bohu ustál, takže to nebylo tak těžké.
Zrovna jsem se natáhla pro jeden list papíru, ale objevila se tam něčí ruka a zvedla papír dřív než já. Podívala jsem se na tu osobu. Byl to ten kluk, do kterého jsem narazila a potom ho odhodila.
V rukou měl zbylé papíry a podal mi je. ,,To je tvoje, že?" usmál se na mě, ale se mnou to nic neudělalo. ,,Jo" řekla jsem a papíry si vzala.
,,Děkuji" řekla jsem mu a otočila se k odchodu. ,,Počkej!" ozvalo se za mnou. Přinutilo mě to zastavit, natočila jsem k němu pohled. ,,Ano?" zeptala jsem se.
,,Omlouvám se za to před tím" trošku se mi začervenaly líčka a nervózně se podíval na zem. Dívala jsem se na něj a nic neříkala. Když jsem se otočila, tak se mě zeptal jestli s tím nechci pomoc. Znovu jsem se na něj otočila a nechápavě na něj koukala. Ukázal na hromadu papírů. Pochopila jsem ,,Ne, to zvládnu" než jsem stačila odejít tak mi polovinu papírů sebral. Odskočila jsem od něj a málem to zase vysypala. ,,Kam s tím jdeš?" zeptal se a čekal na to kam půjdu.
Věděla jsem, že se ho už nezbavím, poraženě jsem si povzdechla. ,,Půjdeme do knihovny, tam je alespoň ticho" a v tom případě spolu nebudeme mluvit, dodala jsem v duchu.
,,Dobře" usmál se na mě. ,,A mimochodem jsem Masyui Kenta." Otočila jsem se směrem ke knihovně. ,,Já jsem Yukiko Erika" řekla jsem s nezájmem. ,,Rád tě poznávám Eriko." Dost mě překvapilo, že mě oslovil křestním jménem. ,,Já taky Masyui-san" popravdě bych se ho nejraději zbavila. ,,Kenta, stačí Kenta, nemusíš tak formálně" řekl mi. ,,Kento" řekla jsem, aby mi dal pokoj.


Z pohledu Shinju:
,,Děkujeme za vaši účast. Na nástěnce můžete zítra uvidět seznam vybraných" tělocvikář ukončil zapisování na různé sporty a odešel.
Když to skončilo tak jsem se vydala pryč. Rozhodla jsem se porozhlédnout po Eri. Rozhlížela jsem se po školním areálu, jestli ji někde nezahlédnu.
Jenom jsem zahlédla toho kluka z rána. ,,Hej ty idiote!" zavolala jsem na něj a rozběhla se za ním. Otočil se mým směrem a udělal krok dopředu. Já jsem to neubrzdila, takže jsem do něj zase narazila. Díky bohu, jsme tentokrát nespadli.
,,Co po mě chceš?" zeptal se mě s nezájmem.
Odskočila jsem od něj a ukázala na něj ukazováčkem. ,,Kde je ten tvůj kámoš? Co provedl mojí sestřičce?" zařvala jsem na něj.
,,Mě se neptej" dal si ruce do kapes. ,,Taky ho hledám" dodal.
Potom se otočil a chystal se k odchodu. To mě naštvalo. Rozběhla jsem se k němu a vyskočila mu na záda. ,,Z toho se nevyvlíkneš! Kde je?" ruku jsem mu dala kolem krku a začala ho škrtit.
,,Co děláš?" chtěl na mě zařvat, ale měl nedostatek vzduchu. ,,Pust mě" zachroptil. Zvedl ruce a snažil se osvobodit, ale já mu to nedovolila. V tom jsem si všimla něčeho na jeho zápěstí. Rychle jsem ho pustila. Pořádně se nadechl a hodil po mně naštvaný pohled.
,,Ty posloucháš Sky Yume?" zeptala jsem se ho a ukázala mu na zápěstí kde měl náramek s jejich iniciály.
,,A co je ti do toho?" zavrčel. ,,Máš problém?"
,,Ne, právě naopak, já je taky poslouchám" pověděla jsem mu.
Koukal na mě nevěřícně, ale potom se usmál. ,,Fakt? A jaká písnička je tvoje nejoblíbenější?" zeptal se mě.
,,No nejspíš...." zamyslela jsem se. ,,Nevím, všechny jsou boží"
,,Vážně? No já nejspíše taky"
Pak jsme si začali povídat o všem možném. Lidi se na nás dívali jako na blázny. Několik dokonce nesouhlasně zavrtělo hlavou.
,,Počkat" zastavila jsem ho. ,,Nepůjdeme najít mojí sestru a toho tvého kámoše. Musím ho potrestat"
,,Tak fajn. Myslím, že jsem ho viděl jít do knihovny." Pomalým krokem jsme se vydali ke knihovně a cestou se bavili o naší kapele.


Z pohledu Eriky:
Nemůže mi dát pokoj? Já se o jeho pomoc neprosila. Říkala jsem si sama pro sebe v duchu. Vážně to bylo otravné, celou cestu byl ticho, ale i tak mi to vadilo.
Trvalo věčnost než jsme došli ke knihovně. Zastavila jsem se před vchodem a otočila se k němu. ,,Tu to stačí, zbytek zvládnu" naznačila jsem mu ať mi vrátí zbytek papírů.
,,V pohodě já ti ještě pomůžu" usmál se na mě a jednou rukou otevřel dveře, do knihovny. Povzdechla jsem si a stoupla si na jeden schod. Když jsem zvedla druhou, tak jsem zakolísala a převrátila se dozadu. Kento si toho všimnul. Rychle se po mně natáhl. Ozvala se rána, papíry vyletěly do vzduchu a dopadly na zem.
,,Au" řekla jsem a otevřela oči. Uviděla jsem modré nebe a koruny sakur, jejichž okvětní padali na zem a na nás.
Najednou jsem něco ucítila, to samé co ráno. Cítila jsem jak se červenám a zároveň se ve mě vzedmul odpor. ,,Nesahej na mě!" Vyjekla jsem a odkopla ho. Kenta odletěl o pár metrů dále. Rychle jsem se posadila a zakryla si hrudník.
,,Au. Co se stalo?" Ketna se pomalu posadil a třel si hlavu. Když mě uviděl zčervenal. ,,Já,se omlouvám, už jsem to zase udělal..." Provinile se na mě podíval.
Chtěla jsem po něm něco zařvat, ale někdo mě předběhl. ,,Nech moji Eri!!!" Shinju k nám běžela jako šílená.


Z pohledu Shinju:
Pomalým krokem jsme šli ke knihovně. Cestou se nám parádně povídalo.
,,Nesahej na mě!" Ozval se známý hlas a potom velká rána. Rychle jsem se rozběhla ke knihovně, odkud zvuky přicházely. Uviděla jsem Eri a toho druhého kluka. Eri se na něj vražedně dívala a zakrývala si hrudník. Ten na ni jenom přiblble zíral.
Vzedmul se ve mě vztek. ,,Nech moji Eri!" zařvala jsem a rozběhla se naproti nim. Oba dva se na mě podívali. ,,Shinju?" ozvala se Eri. Ten druhý kluk jenom na mě koukal a když mu došlo na co se chystám, chtěl se dát na útěk. Neutekl.
,, Hřích a trest!" zařvala jsem a jednu mu ubalila přímo do obličeje. Kluk odletěl k budově a narazil do ní. Vítězně jsem se usmála a pak se vydala k Eri, která se snažila posbírat papíry, které ležely všude kolem. Pomohla jsem ji je posbírat. ,,Jdeme, nechme toho úchyla být" vzala jsem ji za zápěstí a spolu se vydaly k ubytovnám. ,,Měj se Naoto!" Křikla jsem ještě na Naota a on mi zamával.


Z pohledu Kenta:
Strašně mě bolela hlava, to je už dneska po třetí. Co jsem komu udělal?
,,Jsi celý?" Naoto si ke mě klek a usmíval se od ucha k uchu. Nabídl mi ruku aby mi pomohl na nohy.
,,Co to bylo?" zeptal jsem se když jsem zase stál na pevné zemi. ,,Málem mě zabila" zamumlal jsem si jenom tak pod vousy.
,,Osahával si její sestru to se stalo" řekl Naoto a blbě se u toho usmíval.
,,Byla to nehoda" začal jsem se bránit. ,,Jo, jo jasně" Naoto mi poklepal na rameno.
,,Buď s ticha" sykl jsem po něm. Pokrčil rameny a podíval se směrem kde odešly ty dvě holky.


Večer:
Z pohledu Kenta:
Nemohl jsem spát. Bylo to tím, že měsíc svítil jako šílený, ale i tím že jsem pořád myslel na to co se stalo. Bůh mě asi nenávidí. Zanaříkal jsem v duchu a schoval hlavu pod peřinu. A ona mě taky nejspíš nenávidí. Tohle jsem nechtěl, abych si tu hned v první den udělal nepřátele.
Najednou se ozvala rána. Vyskočil jsem z postele. V pokoji byla tma. Ta rána se ozvala znovu, ozývalo se to zvenčí. Oddělal jsem závěs a podíval se na chodník. Uviděl jsem nějakého černého psa, kterému zářily červeně oči. Čenichal a snažil se něco zavětřit.
,,Co tam děláš?" Naoto se posadil na postel a ospale se na mě díval.
,,Je tam nějaký pes, ale je divný" řekl jsem mu a ukázal ven. Naoto otráveně vstal a přešel k oknu. Když uviděl psa, tak se trochu probral.
,,Páni, vypadá jak z hororu" řekl ironicky a zasmál se. Drkl jsem do něj lokem ať je ticho. Zmlkl, ale hodil po mně naštvaný pohled.
,,Vypadá to, že větří" sdělil jsem mu. ,,To psi dělávají" řekl výsměšně. ,,nech ho být" zívl si a šel si zase lehnout.
Podíval jsem se na psa. Nejspíš má pravdu, řekl jsem si v duchu a chtěl jsem pustit závěs, ale v tom se pes prudce otočil a podíval se mezi stromy. Vycenil zuby a začal vrčet. Z lesa vyšly dvě postavy v pláštích, přes hlavu měly kapuci. V rukou měli katany, které se v měsíčním svitu leskly.
,,Naoto" sykl jsem. Naoto cosi zabručel a novu vstal. ,,Co zase?" protřel si oči a podíval se z okna. ,,Děláš si srandu?" upřel pohled na postavy. ,,To jak sci-fi" zašeptal.
Než jsem stačil něco dodat, pes se dal na útěk a postavy ho jako stín následovaly. ,,Jdeme" řekli jsme oba dva naráz. Obuli jsme si boty a vzali na sebe mikiny. Vyběhli jsme ven. Zastavili jsem se na tom místě, kde se před tím nacházel pes a se dvěma postavami.
,,Kam zmizeli?" Naoto se rozhlížel a čekal až něco uvidí. Ale spíše jsme uslyšeli zavití. Beze slova jsme se rozběhli ke zdroji.
Našli jsme je před školním klášterem. Pes ležel na zemi a nehýbal se, ale oči mu pořád nebezpečně svítily. Nad nim stály ty dvě postavy a ani se nepohnuli. Když zaznamenali naši přítomnost, tak se k nám otočili. Zvedl se silný vítr a kapuce ji spadla z hlavy.
,,Cože?" nechápali jsme ani jeden. Byli to Erika a ta její sestra, myslím že Naoto říkal Shinju.
,,Co tu děláte?" zavrčela Erika a natáhla k nám nebezpečně meč.
,,No slyšeli jsme nějaké zvuky tak..." začal jsem před ní couvat.
,,Nem-" nedořekla to. Zůstala zírat kamsi za nás. ,,Pozor!" zařvala po nás. Ozvalo se hluboké zavití a potom jsem přestal vnímat.

Doufáme, že se vám díl líbil :D

Předchozí/Další


Maho no Kadian- rozcestík

30. října 2015 v 12:35 | Alida

Kapitoly

Postavy


Název: Maho no Gadian (Magičtí strážci)
Žánry: Romantika, Komedie, Nadpřirozeno, Magie, Randění, Adventura, Chladné zbraně, Fantasy
Příběh:
Kenta a Naoto jdou do prváku na střední školu. Setkávají se se spoustou nových lidí. Mezi ně patří dvě sestry Erika a Shinju Yukiko. Shinju je s velkým elánem přivítá a bude s nimi chtít trávit spoustu času, Erika bude spíše více odtažitá a ani jednoho z nich si neoblíbí.
Několik dní po začátku roku se v noci bude po venku pohybovat neznámá osoba. Kluci se ji rozhodnou pornásledovat, ale neznáme stvoření zmizí a na místě kde zmizelo najdou Eriku a Shinju.
Oba dva se dozvídají, že dívky hlídají něco co se nesmí dostat na svět, jinak by to znamenalo konec....

Kam dál